Linux & Life

Tak si tu nechme postavit radar!
Radar stejně jako antirakety zvýší mezinárodní napětí a zrychlí závody ve zbrojení, které mohou vyústit ve vážný konflikt. Stoupne napětí např. ve vztazích s Ruskem.

Umístěním mimořádně výkonné a technicky pokročilé radarové základny USA bychom se stali nástrojem jednostranné americké zahraniční politiky, určované snahou o vojenské ovládnutí kosmu a tzv. válkou proti terorismu. Tato válka terorismus naopak posílila, rozvrátila Irák, destabilizovala celý region a končí ve věznicích Guantánamo a Abu Ghraib.

Pozn.: nutno dodat – teroristické útoky vlády USA!

čtěte více...

Co se přesně stalo 11. září 2001? Jak to, že do dnes nebyly s přesností stanoveny příčiny, jen nějaké nejasné zdůvodnění? A proč nejsou rozebírány i jiné teorie, než je ta jedna, oficiální?

Nevím, nemůžu říct, jaká je pravda. Ani dnes a je to smutné. Nicméně, jelikož ještě stále k přemýšlení používám mozek a rozum je můj nástroj, odhodlal jsem se připustit i jiná vysvětlení, než ta, která slýcháváme stále dokola a nestačil jsem se divit.

Je to, jak když se probudíte ze sna, když prostudujete následující materiály:

• 911 Mysteries – Demolitions (700MB, 1h:30m) + titulky (Dokument se soustředí na analýzu pádu veží WTC a také budovy WTC č.7. Prezentuje důkazy o tom, že věže nespadly kvůli nárazu letadel, ale jejich pád byl dopředu připravenou řízenou demolicí.)
• Architekt Richard Gage – analýza kolapsu 3 mrakodrapů WTC (700MB, 1h:59m) + titulky (Richard Gage je členem Americké instituce architektů. Pracuje jako architekt více než 20 let. V září 2006 citoval deník Washington Post průzkum, který ukázal že 16% Američanů si myslí, že kolaps WTC způsobila řízená demolice pomocí výbušnin. "Můj výzkum za posledních 12 měsíců ukázal, že je to bohužel pravda", říká architekt Richard Gage.)
• Steven Jones: aplikace vědeckých metod na analýzu pádu WTC (700MB, 2h:02m) + titulky (Analýza pádu WTC z perspektivy vědy. 2 hodinová excelentní přednáška profesora fyziky Stevena Jonesa. Jeho analýza se zabývá roztaveným vytékajícím kovem z budov WTC a prachu, který byl usazen takřka všude po pádu budov.)

Co dál? Mrkněte se na dokument Zeitgeist, populární formou je v něm zmíněno vše. Proto: přemýšlejte, hledejte pravdu a důvěřujte sami sobě. Přeji hodně úspěchů!

myslím tím softwarové...

Apple
Vydal Safari pod Windows a na svém grafu naznačil, že by chtěli v brzké době mít 15% trhu. Kdo by nechtěl, jen mě zarazilo, že na tom grafu zlikvidovali Firefox, Operu a IE se ta změna nedotkla. Bojí se Microsoftu, nebo chtějí zničit opensource? Největší sranda je v tom, že sám Apple používá v Safari opensource jádro KHTML z KDE (kdybych byl RH, tak bych napsal, že Apple ukradl KHTML :-D).

Microsoft
Microsoftu se nedá upřít již od roku 1995 výborně vyladěné uživatelské rozhraní. Čas od času říkám, že mají svou firmu založenou na kopírování cizích myšlenek, nicméně Windows 95 byly z uživatelského hlediska opravdu revoluční a s přehledem rozválcovaly tehdejší Mac OS. Oproti jiným systémům zavedly pěkné ovládací prvky, konzistentní ovládání a v podstatě nový standard vzhledu a ovládání počítače (ten předchozí byl OS 1 od Applu :). Od té doby v podstatě všichni používáme mírně upravená a naskinovaná Windows 95 na nejrůznějších kernelech (tedy pokud používáme grafické rozhraní).

Free software
Hezká myšlenka vývojáře Firefoxu byla, že jim je jedno, jaký mají tržní podíl, avšak je důležité, aby byla nějaká svobodná alternativa na trhu. A dodávám: stejně kvalitní a nebo ještě kvalitnější, než komerční produkt. Teď nenarážím na specializované programy, kterých se prodá pár set kusů, ale main-stream programy, jako je právě prohlížeč webu, na kterém by se mohla přiživovat nějaká společnost. Webový prohlížeč je podle mě neutrální program, který by měl zobrazovat co nejlépe, rychle webové stránky. Pokud tento SW ovládne nějaké firma a zanese schválně nekompatibilitu, pak to dopadne jako na přelomu tisíciletí, kdy měl IE 95% trhu a na dlouhou dobu to zpomalí vývoj webu. Další hrozbou je např. integrování vlastních služeb do programu, aj. Výhoda svobodného software je v tom, že si drží neutrální postoj a prosazuje zájmy uživatelů.

Mnozí hledají důvody v neintuitivním software, špatnou detekcí hardware, já však vidím problém jinde.

Celý článek

Chvíli jsem používal Windows Vista.
Průšvih Microsoftu a vůbec jakéhokoliv proprietárního software je v tom, že se musí prodávat. Ve skalních dobách s tím nebyl problém. Software byl značně nedokonalý a každá verze přinesla malou revoluci.

Podívejte se třeba na Windows 1.0. Značně nedokonalé věc. 2.0 taky, první použitelná verze byla 3.11. Když vyšly Windows 95, byla to ohromná revoluce v grafickém rozhraní, která zůstala nezměněná v podstatě do dnes.

Když tedy v 95 Microsoft uvolnil GUI, které se stalo standardem, musel lákat uživatele na jiné věci – třeba stabilita systému byla největším trnem v patě. Nové verze tak byly stabilnější, uživatelsky příjemnější a graficky povedenější.

S těmito inkrementálními změnami a vyšší stabilitou nejvýš pokročil systém Windows XP postavený na NT kernelu s UI blízkým 9x řadě (v podstatě ještě povedenějším).

Co tedy dál? Skoro nic. A v tom je ten háček. Vista je přebarvená, okna se hýbou rychleji (pokud máte správnou grafiku), tu a tam jsou průhledná, ikony jsou lesklejší, na každém kroku je otřesná zeleno-modrá kombinace barev (kdo to proboha vymyslel?).

Tu a tam je nekompatibilita – témata z Windows XP na Vistu nedostanete, tu a tam je přepracované uživatelské rozhraní – těžko říct, zda k lepšímu. Konfigurační nástroje totiž připomínají webové stránky s odkazy, takže musíte hodně číst a prostředí není tak applovsky čisté (co nejmíň textu a čisté UI).

Nechápu, proč právě tyto celkem razantní změny v UI Microsoft udělal. Pokud se podíváte na Mac OS X, tak jsou změny jen velice pozvolné a když už, tak vždy k lepšímu. Microsoft spíš dělá razantnější změny a nutno dodat, že s podivnými výsledky. Dobrým příkladem jsou ovládací panely, které v každé verzi projdou změnami a stejně si je vždy 90% lidí přepne do klasického vzhledu, tak, jak byly představeny ve Windows 95.

Pamatujete na Windows ME? Podle mě je Vista k těmto absolutně nepovedeným Windowsům hodně blízká. Má poměrně vysoké nároky, změny jsou kontroverzní. Plusem tohoto vydání je tedy nejspíš nový kernel, který se dočkal lepší správy paměti (systém již neswapuje jak oteklej :-) a pár dalších úprav.

Celkový dojem – nic moc.

Víte co je to CAPTCHA? Pokud ano, víte i, co je reCAPTCHA?
CAPTCHA je takový obrázek, který obsahuje písmenka různě poskládaná tak, aby je nebyl schopný přečíst počítač. Tato písmenka pak opíšete do formulářového políčka a jasně se tak identifikujete jako člověk. Webdesignéři se takto chrání od cílených útoků, kdy bez tohoto zabezpečení vloží robot do stránky třeba 300 příspěvků během minuty.

reCAPTCHA je v podstatě to samé, akorát opisujete 2 slova, přičemž jedno slovo počítač zná a to druhé ne. Slova pochází ze starých knih, které jsou naskenované a touto cestou se pomáhají přepisovat do textové podoby. Pokud tedy příště budu potřebovat nějaký ten CAPTCHA na web, určitě to bude reCAPTCHA.

Report o stádiu akcelerovaného desktopu na Linuxu
Už jsem tu psal dvakrát o tom, jak je XGL/AIGLX + Compiz/Beryl celkem nepoužitelná záležitost. Nepoužitelné zejména v tom, že to spolkne hodně paměti a místo akcelerace desktopu se dočkáte jeho zpomalení.

S potěšením tak nyní můžu oznámit, že tyto důvody jsou MINULOST. Se svou starou ATI 9000 jede akcelerace maximálně plynule, a to používám open source ovladač. Skrolování ve Firefoxu jede skoro stejně rychle jako v neakcelerovaném prostředí a efekty, které dřív měly nedostatek FPS jsou teď velmi rychlé.

Nezbývá než říct: díky! Zkusím se teď zaměřit na reálnou použitelnost, ale jednu funkci využívám už teď: a to kopie expose z Mac OS X.

PS: bylo by toto možné s Vistou?

Za chvíli bude (už zase) půlka roku v prachu, takže kam za tu dobu pokročil Linux?

• Zdaleka nejdůležitější je zpráva, že Dell bude prodávat předinstalované Ubuntu na jejich strojích. Odpadnou tím problémy s detekcí HW, ale i periferiemi, protože Dell si pohlídá, která tiskárna na Linuxu jede, nebo nejede, který TV tuner má problémy a nedostane tak nálepku "Linux Compatible" a hlavně je to obrovský impulz do dalšího rozvoje
• Ubuntu 7.04 zdá se být velice povedené, alespoň podle reakcí uživatelů různě na fórech. Sám tuto verzi používám již od raných alfa verzí a jsem velice spokojen
• V příští verzi Gnome 2.20 by se měl opět zrychlit čas startu, zatím to vypadá, že jen díky nautilu získali 6 sekund k dobru a to tu jsou ještě další žrouti jako je gnome-panel, metacity, či tomboy.
• KDE 4.0 opravdu vyjde tento rok, sice tam nebudou všechny naslibované funkce, ale aspoň se pozvolna přejde na nový, rychlejší a funkcemi nabitý toolkit Qt 4 a vylepšena bude spousta aplikací, zejména Amarok 2, na který se nemůžu dočkat :-)

Sám jsem zvědav, jak to letos ještě všechno dopadne :-)

Spousta lidí dnes řeší otázku, zda přejít na Linux, jenže je třeba se na to podívat i z druhé stránky, a to, jestli já se někdy vrátím k Windows.

Jasně, jde především o software, pak ale taky o to, že subjektivně nemám rád Microsoft. Co mě tedy drží u Linuxu?

• Nautilus – správce souborů. Bere si to nejlepší jak z Windows, tak z Mac OS X správců. Má špičkovou práci s náhledy (obrázků, videí, aj.). Po levé straně jsou zobrazeny všechny disky, CD-ROMy, disketové mechaniky, pod nimi si můžete přidat jakoukoliv Vaši oblíbenou složku, takže se k ní dostanete na jedno kliknutí odkudkoliv. Tato lišta je navíc provázaná v celém systému, takže se zobrazuje v dialozích Otevřít/Uložit, zobrazí se volitelně v textovém editoru, kdekoliv. Vynikající vlastnost, která maximálně usnadňuje práci. Další výhodou nautilu je přiřazení emblému ke složce (zobrazí se u složky malý obrázek, který zjednodušuje orientaci), pokud Vám nestačí emblémy, můžete místo obrázku složky nastavit jakýkoliv OBRÁZEK (ještě jednou: obrázek, žádné *.ico). Samostatnou kapitolou je bezproblémová práce s FTP, SSH a WebDAV, vypalování CD / DVD, iso obrazů CD / DVD přímo z kontextové nabídky a jednoduché rozšíření kontextové nabídky o jakýkoliv příkaz (třeba vytvoření náhledu obrázku) pomocí nautilus-actions. V neposlední řadě musím zmínit absolutně jednoduché rozhraní, na které jste zvyklí z ostatních systémů.
  
• Gedit – Textový editor, který je dokonale provázán se systémem a každého půl roku umí čím dál tím víc :-) Od původně inteligentnějšího notepadu je teď opravdu kvalitním editorem a díky podpoře plug-inů můžete dramaticky rozšířit funkčnost. Nastavení je jednoduché a najdete přesně ty funkce, které potřebujete. Hlavní výhodou je perfektní práce s FTP / SSH / WebDAV aj.
  
• Amarok – Nejgeniálnější přehrávač Audia. Používám jej i přes to, že jsem v Gnome (Amarok je určen spíš pro prostředí KDE). Geniální je především práce s playlisty, frontami, potom také rychlost prohledávání (vzpomínám si, jak bylo právě toto pomalé v iTunes), provázanost s Internetem – a to stahování textu písní, provázanost s Last.fm, Wikipedií a Amazon.com. Dále třeba taky ovládání přes globální klávesové zkratky a inteligentní tray ikona, na kterou když kliknete prostředním tlačítkem, tak pozastaví právě přehrávanou skladbu – naprosto geniální vlastnost ;-)
  
• Nyní pouze vyjmenuju další vynikající software: Gajim, Dia, GnomeBaker, K3B, Evolution, Gimp, Amule, Nicotine, Gnome BitTorrent, BlueFish, sada OpenOffice.org, Tomboy, Baobab, Sound Juicer, Serpentine, Eye of Gnome, NetworkManager, Totem, File Roller a neuvěřitelná spousta dalšího software. Neznate něco? Pak jděte na stránku Ubuntu.com, stáhněte si nejnovější verzi, vypalte na CD, odzkoušejte LiveCD a zmíněné programy, odzkoušejte svůj hardware (v ideálním případě již vše funguje rovnou na LiveCD) a nainstalujte. Pokud se vám něco nelíbí, nebojte se o tom inteligentní formou napsat, stejně tak, pokud se vám něco líbí.

Linuxový desktop je již opravdu povedený, obzvláště Gnome 2.18 a v později tento rok také KDE 4.0, což by měl být takový menší převrat, tak se nechme překvapit. Můžete namítnout, že Linuxové aplikace nejsou tak dobře provázány jako jejich ekvivalenty na Windows. To ale není pravda. Ukázkou jsou všechny Gnome aplikace, které spolu exceletně spolupracují (a KDE aplikace jsou na tom možná i lépe). Další exceletní projekt je DBus, což je infrastruktura pro zasílání zpráv mezi aplikacemi. Pokud se tedy připojíte na internet, DBus zašle vašemu Instat Messengeru, že se nyní může připojit. DBus je již podporován ve většině Gnome aplikací a také bude standardně v KDE 4.0. Pokud máte pochybnosti o vzhledu, podívejte se třeba na ikony, které se chystají pro nové KDE. Kdy tedy přejít na Linux? Klidně můžete hned, nicméně v dubnu vyjde nové Ubuntu 7.04, které samozřejmě vřele doporučuji. Další verze vyjde v říjnu, a pak zase za rok v dubnu :-) Každá nová verze je takový menší přelom, ať už v grafickém či funkčním designu.

To proč tu dnes máme úžasnou ochranu DRM (digital rights management, čili ochrana proti kopírování (hudby, ...)) není jen tak. V tomto článku zmiňuji kroky, které ji předcházely.

Celý článek

Radek se opět překonává a % nesmyslů v jeho článcích exponencionálně stoupá.

• Ve článku Produkujte kvalitu a zkrachujete oprávněně kritizuje iPod, nicméně jako řešení dává Microsoft Zune, které jen 100% okopírovalo obchodní model Applu (Apple DRM versus Microsoft Zune DRM nekompatibilní s Microsoft DRM (Play For Sure), které využívají snad všechny alternativní on-line obchody, a další nepřesnosti)
• Ve článku Naprosto nezajímavý článek se asi po 100. (100x opakovaná lež = pravda) snaží poukázat na to, jak zaostalý je Mac OS X. Dokazuje to 2 roky starým grafem, který srovnává výkon nezoptimalizované MySQL databáze pro Mac OS X a IBM G5 procesor se super-zoptimalizovanou MySQL databází pro Linux+Intel/AMD. Z vlastních zkušeností můžu říct, že dnešní velká trojka OS: Linux, Windows a Mac OS X jsou výkonnostně zhruba na stejné úrovni, rozdíly se pohybují max. v jednotkách %. Dále rozdíl mezi 10.2 a 10.4 je na úrovni XP=>Vista, žádné service packy, to že nebyla prodleva 5 let mezi vydáním neznamená, že nebylo provedeno mnoho změn a vylepšení.
• Další omyly ve článku Naprosto nezajímavý článek:
  
  Další problém byl akutní nedostatek aplikací, i pro ty nejběžnější věci. Přehrát si video v jiném než QuickTime formátu, přehrát si hudbu ve FLACu, pracovat v kvalitním programátorském textovém editoru, vše bylo na OS X neřešitelným problémem.
  Každý uživatel Macu ví, že pro WMA/WMV se používá Flip for Mac, který doinstaluje kodeky do systému a je zadarmo. V době, kdy měl Radek svůj úžasný PowerBook dokonce existoval Windows Media Player for Mac. MP3 funguje a DivX/Xvid kodeky jsou zde také dostupné. Dále samozřejmě můžete použít mplayer a výborné GUI pro něj, kde přehrajete naprosto vše. Editorů je spousta, viz. jEdit v Javě pro všechny platformy.
  
  Osobně mě iPod ale velice zklamal. Má zcela nepoužitelný a pomalý software, nepřehraje FLAC, OGG, APE, WMA či SHN, nemá rádio či diktafon, a jeho povrchové materiály jsou horší, než u neznačkových čínských šmejdů.
  Software je objektivně velice úspěšný, jinak bych neviděl důvod, proč jej ostatní výrobci pozvolna velice dokonale zkopírovali. Zbytek je čistě objektivní záležitost a problém nejen Applu. Můj přehrávač taky přehrává jen MP3 a WMA, přitom bych chtěl minimálně OGG a mám smůlu.

Dalo by se pokračovat. Nemá to cenu, ale pozastavit se nad tím musím, protože to, co píše Radek Hulán není pravda. Záměrně mixuje fakta a fikce (z faktu vyvozuje svůj nepravdivý závěr) tak, aby vznikl dojem, že to, co píše je svaté.

...a Apple opět dokázal, že umí.
Když jsem si včera četl o iPhone, napadla mě jediná myšlenka – musím to mít. Že to bude stát nějakých 18 tisíc, mě v tu chvíli vůbec nevadilo. Proč umí vždy Apple takto "zmást", ikdyž to určitě nebude 100% zařízení (minimálně 1. generace)?

• Je to sexy. S tímto zařízením prostě budete středem zájmu.
• Krása a radost pracovat. Apple umí dokonale nalákat na ovládání. Dodá nádherné animace, že neděláte 2 týdny nic jiného, než nevěřícně hledíte a projíždíte se navigací. Až opadne nadšení, máte vysoce použitelné prostředí.
• Vychytané funkce. Technické novinky. Pocit výlučnosti. Apple vám dá něco, co vám udělá radost.

Dobré ne? A co specifikace? A co zapojit rozum? I tak to ale musím mít ;-)

Další várka software, která navazuje na minulé články

1. Amarok – vynikající přehrávač hudby, ani na ostatních platformách (Win/Mac) tak dobrý přehrávač nenajdete
2. gajim – jabber klient, napsaný v pythonu a využívající GTK, sice trochu náročnější, avšak skvělý klient
3. Dia – program na tvorbu různých diagramů, dobře poslouží i pro kreslení datových modelů relačních databází, aj.
4. Azureus – javovský bittorent klient, má milióny funkcí a výborně funguje
5. AllTray – z každého okna dokáže udělat ikonu v system tray, užitečný malý prográmek
6. Nicotine – linuxový klient pro P2P síť SoulSeek
7. Sound-Juicer – skvělý program pro grabování CDček, pro grabování do mp3 musíte doinstalovat kodeky do GStreameru a vyplnit v Upravit -> Volby -> Upravit prifily -> Nový (položka Pipeline GStreameru) tento řetězec (bez uvozovek) "audio/x-raw-int,rate=44100,channels=2 ! lame name=enc bitrate=192 ! id3v2mux"
8. FontForge – editor true type a jiných fontů v linuxu
9. Cairo-Clock – v kombinaci x AIGLX/XGL a berylem jsou to krásně vyhlížející (analogové) hodiny na vaší ploše
10. Tomboy – na závěr excelentní aplikace, která je součástí Gnome od verze 2.16, jedná se o poznámkovací systém, které můžete provázat odkazy, měnit formát textu (tučné, kurzíva, aj.), fultextově prohledávat, exportovat do html....

Instalace probíhá specificky na zvolené distribuci. V Ubuntu např. Systém -> Správa -> Synaptic

Máte problémy s Windows? Mě ovšem nezajímají.
Častokrát za mnou někdo přijde, že mu nefunguje jeho Windows stroj, pomalý, zavirovaný, nestabilní a nefunkční. Nicméně pomoci se ode mě nedočká.

Zdarma podporu pro Windows nedělám. A už ani pro své přátele. Situace je avšak jiná s Linuxem. Klidně nainstaluji a jsem schopný řešit pár problémů. Proč?

Nemám potřebu podporovat firmu, kterou nemám rád. Nemám potřebu uržovat při životě zastaralý a nebezpečný operační systém. Pokud máte tu smůlu a nemáte na linuxu své životně důležité aplikace, jděte do Mac OS X!

Windows není kvalitní operační systém a Microsoft není kvalitní firma. Její způsob jednání s konkurencí, špinavé marketingové tahy patří na smetiště dějin.

Rok 2007 a linux
V roce 2007 bude spousta skvělých věcí okolo linuxu: Xorg 7.3 s automatickou konfigurací, Ubuntu 7.04 (duben 07') s defaultně zaplou 3D akcelerací desktopu a snadnou instalací kodeků, KDE 4 (snad!), Firefox 3.0 s podporou Cairo (cele vykreslování by tak mělo být rychlejší) a vůbec nová jádra s lepší HW podporou.

Přejděte v roce 2007 na Linux
Stáhněte si v roce 2007 nejnovější verze Ubuntu, Fedora Core nebo OpenSUSE a vyzkoušejte zdarma vynikající svobodný systém. Není potřeba dále podporovat prohnilou společnost prahnoucí jen po moci a penězích.

a stěží převálcuje iPod
Nehledě na to, že je to ubohá kopie iPodu:


A i samotné balení jen imituje nádherná balení od Apple:


Je dalších pár důvodů, proč bych Zune nekoupil:

• Nemám rád Microsoft a jeho podlej způsob kopírování konkurence
• Zune je nevzhledná krabice
• I přes to, že má větší displej (o 0,5"), má stejné rozlišení jako iPod
• Zatím pouze 30GB disk

Prostě nemám rád Microsoftí kulturu, která se zakládá pouze na kopírování cizích věcí, bez jakékoliv známky inovace. Jde jen tam, kde jsou peníze.

U mě Microsoft už delší dobu skončil...

Nevěříte? přečtěte si následující recenzi na blogu VÚČAKO.

Nedávno jsem psal o tom, že linuxový 3D desktop je zatím nepoužitelný. Mluvil jsem o XGL serveru, jak je na tom ale AIGLX?


Předem musím říct, že AIGLX je mi o 100% sympatičtější, už jen proto, že je součástí standardního Xorg serveru, nejedná se tedy o jiný server a můžete HW akceleraci zapínat / vypínat přímo za běhu, což je fajn :-)

Další pozitivní zkušeností je větší stabilita prostředí. Minule jsem tu psal o tom, že celý desktop dokázaly shodit bubliny oznamující připojení/odpojení kamaráda z ICQ nebo Jabberu. AIGLX je v této oblasti naprosto v pohodě.


Do třetice pozitivních zkušeností s AIGLX musím poznamenat subjektivně vyšší výkonnost oproti XGL (provozuji na open-source ovladači ati). Takové to překlápění ploch, vykreslení náhledů oken, vše jede o něco rychleji.

Podívejme se dále na přehrávání videa a openGL aplikace. V XGL byly i tyto aklikace akcelerované (tzn. pokud jste si natočili plochu o 30º, viděli jste i to video takto zdeformované). Oproti tomu AIGLX video "neakceleruje", takže při natočení plochy uvidíte jen jakýsi výřez originálního videa v okně. Nebo kdyz najedete jiným oknem nad video, neuvidíte pod videem stín, ale jen černý okraj.

Díky tomu ale jede video 100% plynule a nevytěžuje tolik CPU jako v případě XGL. Zkoušel jsem i program glxgears. V normálním prostředí mi zobrazí asi 1600 snímků za sekundu, v AIGLX asi 1500 snímků, takže výkonostní rozdíl je minimální.

Samostatnou kapitolou je paměťová náročnost. Normální X server spotřebuje asi 15 – 35MB paměti, AIGLX (i XGL) spotřebuje 90 – 110MB.

Zavěrem bych rád poznamenal, že AIGLX je už velice solidně použitelné, nicméně i přes to bych se do finálního nasazení na desktopové systémy zaměřil na další vylepšení výkonu 3D animací a na snížení paměťových nároků, protože si myslím, že akcelerovaný desktop by tu měl být především pro zrychlení a zefektivnění práce :-)

Pokud potřebujete převést OGG Vorbis soubory do MP3, tak máte nyní šanci!
Samozřejmě vše funguje na unix-like systémech s nainstalovaným lame enkóderem a programky oggdec a ogginfo, vše provedeno jako bash skript. Enjoy!

---

#!/bin/sh

# Bitrate mp3 souborů se nastavuje zde:
BITR=192
# Další možnosti: 64, 96, 112, 160, 192, 224, 256, 320

# Nápověda
if [ $# = 0 ]; then
echo Užití:
echo "ogg2mp3 file1.ogg [ file2.ogg ... fileN.ogg ]"
echo ""
echo Vygenerují se mp3 soubory se stejným názvem v aktuálním adresáři se $BITR kbps
echo bitrate. Datový tok lze změnit přímo ve skriptu "("$0")".
echo ""
echo Příklad:
echo ogg2mp3 *.ogg
echo ""
exit 1
fi

# Proměnná, která nastavuje znak pro oddělení souborů, využito pro smyčku FOR
IFS=;

# Vlastní převod souboru *.ogg na *.mp3 pomocí programů oggdec a lame
for FNAME in $*
do

FNAME=`echo $FNAME | sed 's/\`/\\\`/'`
eval `ogginfo "$FNAME" | grep -E "TITLE|ARTIST|ALBUM|TRACKNUMBER" |\
  sed 's/\`//' | sed 's/=\(.*\)$/="\1\"/'`
TEMP=${FNAME%.ogg}
# Inspirace od Pavla Cetoraze via www.chromat.net:
oggdec "$FNAME" -o - | lame --tt "$TITLE" --ta "$ARTIST" \
  --tl "$ALBUM" --tn "$TRACKNUMBER" -h -b $BITR - "$TEMP.mp3"

done

# Vyřešeny ID3 tagy

---

Otevřená reakce na článek DGXe


Předpoklad DGXe: webdesigner vymýtí IE z uživatelova počítače => já vymýtím homosexuálům jejich orientaci.

Závěry DGXe:
Webdesigner snažící se vymýtit IE uživatelům => je blbý TUDÍŽ Někdo snažící se vymýtit homosexuálům jejich orientaci => je blbý

• to je zcestné, protože je neplatný předpoklad (důkaz je zřejmý)
• DGX si navíc popletl směr implikace, aby vůbec dokázal, že ti webdesigneři, kteří ignorují IE jsou blbci
• tzn. pokud chtějí webdesignéři vymýtit IE uživatelům, nemusí někdo další vymýtit i homosexuály
• tzn. pokud chtějí webdesignéři vymýtit IE uživatelům, nemusí být nutně blbci

Z neplatného předpokladu můžete snadno dokázat jakýkoliv závěr! POZOR NA TO!

Dnes nemám moc dobrou náladu, tak jsem si ji chtěl zpříjemnit pěknou písničkou.
Jmenuje se Pernalonga, je ve stylu funky, zpívá ji nějaký Brazilec Di Melo. Říkám si no problem, nastartuju torrent, stáhnu. Jenže na intertetu jsem žádný podobný nenašel.

Druhý v řadě byl aMule, hledám a nic. Trochu nouzově jsem tedy spustil DC++, zkoušel hledat na různých hubech a nic. Zoufale jsem se zkoušel připojovat i na brazilské huby, ale nikde nic.

I tak jsem nepřestal hledat. Do hry se opět vrátil google a zkoušel jsem hledat na serverech typu rapidshare. Zde se pár výsledků dostavilo, jenže odkazy už nebyly platné.

Zkoušel jsem tedy různé dotazy, až jsem se proklikal na stránku SoulReactor, kde jsem zmiňovaný song našel. Odkaz začínal podivným slsk://, tak jsem googlil co to znamená.

Jakási P2P síť SoulSeek. Našel jsem win klienta, tak zkouším wine, jenže klient se po vyplnění registrace zhroutil. Zkoušel jsem tedy najít linux klienta – existuje nějaký pySoulSeek. Jenže se už nevyvíjí.

Na ubuntuforums.org jsem našel info, že podobnej klient se jmenuje Nicotine a je přímo v distribučním kanále. Po instalaci a spuštění jsem musel zadat jméno a heslo k serveru, což je trochu matoucí, protože klient sám o sobě registraci nenabízí.

Naštěstí jsem se ale registroval pomocí win klienta, tak jsem se připojil do sítě. Zde jsem na poprvé nic nenašel, jenže mi to nějak nedalo a za 5 minut jsem to zkusil znovu a písnička byla nalezena. Posléze i stažena :-)

Jen mi to tak celé vrtá hlavou, že jsem několik hodin hledal 1 song a kdybych místo toho pracoval, tak jsem byl o dost bohatší. A kdyby u nás fungoval pořádný on-line obchod s hudbou, tak bych daleko raději obětoval nějaké $$$, než znovu podstupovat něco podobného.

People sometimes think that Gnome has reduced set of settings, but they are only a half true. You can set everything, but sometimes in non-GUI interface.


Toolbar icon size, button icon size, etc

1. Open your terminal and change directory to
cd /usr/share/themes/YourSelectedTheme/gtk-2.0
sudo gedit gtkrc

2. Add line with:
gtk-icon-sizes = "panel-menu=24,24:panel=24,24:gtk-button=16,16:gtk-large-toolbar=24,24"

gtk-button=16,16 is important if you want smaller button that switch text path and button-like path selector in Nautilus 2.16 location bar.

If you want smaller / bigger icons in toolbars, edit gtk-large-toolbar key.

Adjusting padding for toolbar icons and buttons for Ubuntu Human theme

In the same file find: style "clearlooks-button" = "clearlooks-wider"
and replace it to "clearlooks-button" = "clearlooks-wide"

Result

Original 1st change 2nd change (turn JavaScript on)